Výchovný ústav Višňové se nachází v městečku Višňové s 1150 obyvateli. Vinařská obec Višňové leží na významné křižovatce cest, které vedou do tří měst regionu, do Znojma, Moravského Krumlova a Moravských Budějovic. Cílem Výchovného ústavu, střední školy a školní jídelny Višňové, Zámek 1 je zajišťování nezletilým osobám a to zpravidla ve věku od 15 do 18 let, případně o zletilé do 19 let na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Hlavní účel organizace a předmět činnosti je vymezen § 14 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2006 Sb., § 16, § 57 a § 119 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a prováděcími předpisy. Kapacita zařízení je 48 dětí. Organizačně je zařízení rozděleno na výchovný ústav, střední školu a školní jídelnu. Personálně jsou zaměstnanci rozděleni na pedagogické, technicko hospodářské a provozní.

Školní řád

Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna

 

Višňové, Zámek 1

 

Školní žákovský řád Střední školy při VÚ Višňové

 

 

Školní řád vychází z Úmluvy o právech dítěte, respektuje všechna jeho ustanovení, dále vychází ze Školského zákona č. 561/2004 Sb. a návazných předpisů.

 

Obecným cílem vzdělávání je zejména:

-          rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života.

-          získání všeobecného a odborného vzdělání.

-          pochopení a uplatňování zásad demokracie, základních lidských práv a svobod.

-          poznání světových a evropských kulturních hodnot a pochopení pravidel vycházejících z evropské integrace.

-          získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně a o bezpečnosti a ochraně zdraví.

 

Pro každou třídu je určen třídní učitel, který bezprostředně a komplexně odpovídá za výchovu žáků svěřené třídy. S třídním učitelem projednávají problematiku ostatní pracovníci střední školy,  výchovného ústavu, žákovské spolusprávy i jednotlivci.

 

1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.

 

1.1 Práva žáků

Žáci mají právo:

-          na vzdělání a školské služby dle zákona.

-          na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností.

-          jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy.

-          využívat materiální vybavení školy pro další vzdělávání a výchovu.

-          na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

-          zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská spoluspráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat.

-          vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo vedoucí učitelce, řediteli školy.

-          na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání.

-          na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku.

-          na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo na vzdělání a svobodu projevu, myšlení, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

-          na důvěrné zacházení s jejich pedagogickou dokumentací dle Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

-          na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku.

-          na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj.

-          v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího.

-          jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu.

-          na rovnoměrné rozvržení písemných  zkoušek.

-          být hodnocen podle systému hodnocení a opatření ve výchově dle vnitřního řádu zařízení, být klasifikován dle klasifikačního řádu odborného učiliště a praktické školy.

 

1.2 Povinnosti žáků

Žáci mají povinnost:

-          řádně docházet do školy a včas podle stanovených rozvrhů hodin, týdenních plánů nebo pokynů pedagogických pracovníků, účastní se činností organizovaných školou.

-          systematicky a řádně se připravovat na vyučování, osvojovat si znalosti a dovednosti stanovené pedagogickými dokumenty, ochotně a svědomitě pracovat a plnit pracovní úkoly uložené vyučujícími, získávat návyky sebevzdělávání a co nejlépe se připravovat na své budoucí povolání.

-          dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, protipožární opatření, s nimiž byli seznámeni.

-          plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školského zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

-          vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem.

-          chovat se slušně k dospělým, zdravit je při setkání, užívat oslovení „pane“, „paní“ a připojovat k oslovení jejich služební titul, např. „pane učiteli“ apod.

-          chovat se slušně a přátelsky ke spolužákům, být jim dobrým příkladem v chování a kultuře vyjadřování.

-          chovat se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.

-          každé onemocnění a úraz ihned nahlásit dle vnitřního řádu.

-          chodit do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni, před hodinami tělesné výchovy se převlékat do určeného sportovního oděvu a pracovního oděvu, pracovní obuvi před zahájením odborného výcviku.

-          zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chránit majetek před poškozením, nepoškozovat majetek školy a spolužáků.

-          udržovat své místo v učebně, které je určeno zasedacím pořádkem, v čistotě a pořádku a pomáhat při udržování pořádku ve všech prostorách VÚ,

-          chovat se ukázněně ve školní jídelně, dodržovat hygienické předpisy a pravidla společenského chování.

-          vystupovat ukázněně při exkurzích, výletech a jiných činnost pořádaných školou nebo VÚ a řídit se pokyny pedagogického dozoru.

-          chovat se ukázněně na odborné praxi, dodržovat pokynů pracovníků dohlížejících nad odbornou praxí, plnit svědomitě veškeré přidělené úkoly.

-          informovat o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných vážných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

-          jsou povinni dokládat důvod své nepřítomnosti ve škole v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

-          oznámit údaje podstatné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání a změny v těchto údajích.

 

 

1.3 Práva zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají právo:

-          na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte.

-          volit a být voleni do školské rady.

-          vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost.

-          na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu.

-          požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

 

1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

-          zajistit, aby žák docházel řádně do školy,

-          na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,

-          informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

-          dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

-          oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích

 

1.5 Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

-          Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

-          Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, podnikne kroky na pomoc dítěti. Speciální pozornost bude věnována ochraně před návykovými látkami.

-          Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

-          Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

-          Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.

 

2. Provoz a vnitřní režim školy

 

2.1 Docházka do školy

-          Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.

-          Začátek vyučování je v 7.30 hod.

-          Žáci jsou předáváni učiteli asistentem pedagoga do školy nebo učiteli odborného výcviku v předepsaném oděvu, 5 minut před začátkem vyučování dle rozvrhu hodin.

-          Žák, který se cítí nemocen navštíví v doprovodu asistenta pedagoga v době do 7.30 hod. zdravotní sestru, která rozhodne o dalším postupu s nemocným žákem a podá informaci asistentu pedagoga. V případě umístění žáka na ošetřovnu podá zprávu učiteli.

-          Hlavní přestávka při teoretické i praktické přípravě je po druhé vyučovací hodině  a trvá 20 minut, malé přestávky trvají 10 min. Polední přestávka je po páté vyučovací hodině, trvá 30 minut. Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.

-          Žáci smějí budovu školy opouštět v průběhu teoretického vyučování jen se souhlasem třídního nebo vyučujícího učitele, v průběhu odborného výcviku se smějí vzdalovat z určeného pracoviště jen se souhlasem učitele odborného výcviku.

-          Vyučovací hodina v teoretickém vyučování trvá 45 minut, vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe trvá 60 minut.

-          Žáci v průběhu vyučování sedí v lavicích, nesmí vyrušovat, měli by se o slovo přihlásit a vyčkat následného pokynu vyučujícího.

-          Při setkání zdraví jako první všechny pracovníky. Při návštěvě dospělé osoby ve třídě žáci zdraví povstáním.

-          Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště  dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy.

-          Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní  jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák  chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.

-          Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o  učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu  hlásí vyučujícímu.

-          O přestávkách je umožněn pobyt žáků mimo třídu, v případě pěkného počasí i mimo budovu školy.

-          Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu vyučování.

-          Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře  jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.

-          Během vyučování mají žáci vypnuté mobilní telefony.

-          Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, elektrotechniku, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost.

-          V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře.

-          Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

-          Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém kontaktu přenosnou nemocí (v době dovolenky žáka), oznámí to zákonný zástupce ihned neprodleně řediteli.

-          Nepřítomnost žáka pro nemoc se omlouvá potvrzením ošetřujícího lékaře, zákonný zástupce spolu s kurátorem, zdravotní sestra VÚ, ředitel VÚ.

-          V případě lékařského ošetření si zdravotní sestra převezme žáka ze školy a po návratu od lékaře jej opět předá učiteli do školy (převlečeného a přezutého) nebo na OV (v prac. oděvu a prac. obuvi).

-          Uvolnění žáka z vyučování musí být zapsáno v třídní knize.

-          Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně (zdravotní sestra, VÚ zapisuje nepřítomnost do Knihy denní evidence VÚ Višňové).

-          V případě reprezentace VÚ (sportovní, kulturní, společenské) uvolňuje žáky ředitel VÚ. Nepřítomnost žáka je řádně evidována v třídní knize, Knize denní evidence VÚ Višňové.

-          Po ukončení vyučování žák dá do pořádku své místo, zvedne židli, učitel zkontroluje vypnuté elektrospotřebiče, uzavření oken, pořádek ve třídě, třídu uzamkne.

-          Po poslední vyučovací hodině předává učitel žáky službu konajícímu vychovateli a slovně je zhodnotí.

-          Nalezené věci se odevzdávají vyučujícímu.

-          Při ztrátě věci žák ztrátu oznámí třídnímu učiteli (nepřípustné minulý týden se mi ztratilo…), který se pokusí se žákem danou věc dohledat. Dále se postupuje standardním způsobem dle situace.

 

2.4 Školní jídelna

-          Do školní jídelny žáci vchází společně s pedagogem. Před vstupem do školní jídelny v šatně odloží svrchní oděv, přezuje se, respektuje hygienické návyky.

-          Ve školní jídelně dodržuje zásady společenského chování, zásady stolování, jí a pije sedící u jídelního stolu.

-          Při stolování je tichý a ukázněný, dbá pokynů dozírajících pedagogů, vedoucí školní jídelny a kuchařek.

-          Po skončení jídla zastrčí židli, uklidí své místo, odnese použité nádobí.

-          Z jídelny odchází společně s pedagogem.

-          Po jídle pokračuje dle rozvrhu ve výuce.

 

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

-          Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.

-          Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.

-          Není dovoleno vyklánět se z oken, vyhazovat z nich jakékoliv předměty, volat z nich či jinak budit a upoutávat pozornost okolí.

-          Rovněž není žákům dovoleno sedat si na topná tělesa, jejich přívodní trubky a sezení na okenních parapetech.

-          V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben.

-          Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

-          Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.

-          Při výuce v tělocvičně – sportovní hale, dílnách, na pozemcích zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.

-          Poučení na začátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

  • se školním řádem,
  • se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích,
  • se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí  s vyučováním,
  • s postupem při úrazech,
  • s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě  požáru.

-          Poučení na začátku první vyučovací hodiny přichází v úvahu pouze u některých předmětů, zejména tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v počítačové učebně, školních dílnách či na školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku.

-          Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní  budovu. (Jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení, brigády, plavecké výcviky.) Seznámení se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.

-          Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

-          Škola vede evidenci školních úrazů.

-          V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou.

-          Záznam o úrazu vyhotovuje zdravotní sestra VÚ.

-          O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

-          Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu  hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

-          Bezpečnostní technik bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.

Postup při úrazu obsahuje dále uvedené úkony:

  1. zjistit o jaký úraz jde.
  2. provést opatření k zajištění první pomoci postiženému, popřípadě zajistit lékařské ošetření.
  3. úrazu neprodleně informovat ředitele.
  4. úrazy smrtelné, těžké a hromadné vedoucí zaměstnanec ihned ohlásí příslušným orgánům (lékař, policie, MŠMT).
  5. vedoucí zaměstnanec zařídí ihned, aby byly odpovědně, objektivně a spolehlivě zjištěny příčiny úrazu a všechny další okolnosti vzniku úrazu.

 

3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy

-          Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

-          Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

-          Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Žákům je zakázáno přinášet do školy nebo na činnosti školou organizované alkoholické nápoje, drogy, zdraví škodlivé látky a tyto požívat nebo je rozšiřovat mezi žáky. Není rovněž dovoleno přinášet věci životu a zdraví nebezpečné a dále věci, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem, včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu.

-          Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Je zakázáno šířit a propagovat rasistické ideje a učení, šířit myšlenky a propagovat činnost nepovolených náboženských sekt a to i způsobem oblékání a vnějším vzhledem. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem, včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

-          Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.

-          Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

-          V případě podezření na neomluvenou absenci dále třídní učitel spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, pracovníky OSPOD a zákonnými zástupci na řešení situace.

-          V prostorách školy platí zákaz kouření a požívání alkoholu, užívání omamných látek.

 

 

 

 

 

 

B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1. Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Každé pololetí se žákovi vydává vysvědčení.

3. Za první pololetí je možné vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení, žáci dostávají fotokopii.

4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.

7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

15. Pro určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím učňovské knížky,

- kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí (na vysvědčení se uvede – nehodnocen).

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

22. Pokud žák není hodnocen ani v tomto termínu neprospěl.

23. Pokud žák neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů ve druhém pololetí nebo nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku, nejpozději do konce příslušného školního roku – (do konce srpna). Opravné zkoušky jsou komisionální.

24. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky – nejpozději do konce září následujícího školního roku.

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

26. Ředitel školy může rozhodnout, že žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolí opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím učňovské knížky,

- prostřednictvím zpráv o chování dětí zasílaných zákonným zástupcům třikrát ročně.

- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

 

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií

 

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

2. Při celkové klasifikaci vyučující přihlíží k zvláštnostem žáka, i k tomu jak může v průběhu klasifikačního období zakolísat, v učebních výkonech pro určitou indispozici.

3. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné.

4. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující soustavným diagnostickým pozorováním, sledováním výkonů, připravenosti na výuku a z různých forem zkoušek (písemných, ústních, testových) a kontrolními pracemi.

5. V průběhu pololetí jsou žáci hodnoceni klasifikací, známkováním jednotlivými vyučujícím.

6. Za klasifikační období získává žák známky z ústního i písemného projevu.

7. Během klasifikačního období prověří vyučující 2 x v souhrnném opakování znalosti žáků (vždy za čtvrtletí).

8. Vyučující sleduje žáka průběžně během celého klasifikačního období a průběžně ověřuje jeho znalosti, vyhýbá se kumulaci klasifikace v závěru klasifikačního období.

9. Při klasifikaci vyučující zohledňuje individuální zvláštnosti žáka, popř. SVPU, jsou-li diagnostikovány.

10. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů.

11. Třídní učitelé vedou záznamy o klasifikaci tak, aby mohli doložit správnost celkové klasifikace. Dále vedou písemné záznamy o průběhu vzdělávání do katalogových listů, každé čtvrtletí tyto záznamy doplňují o slovní hodnocení žáka, v jednotlivých předmětech, jedenkrát měsíčně slovně žáka hodnotí ve výchovném záznamu, třikrát ročně hodnotí ve zprávě zákonným zástupcům.

12. K uzavření hodnocení za uplynulé pololetí musí mít žák minim. 50 % účast ve výuce (teoretické i praktické části výuky).

13. Je-li účast ve výuce (teoretická i praktická část výuky) nižší, určí ředitel náhradní termín pro uzavření klasifikace a rozsah učiva pro přezkoušení žáka.

15. Na konci klasifikačního období zapíší učitelé výsledky klasifikace do katalogového listu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek a na klasifikaci v náhradním termínu.

16. Vyučující jsou seznamováni s doporučeními psychologických dalších vyšetření, které by mohly mít význam pro hodnocení a klasifikaci, a dále s dalšími poznatky o žácích, které mohou ovlivnit průběh vzdělávání žáků.

 

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Projevuje samostatnost a tvořivost. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku.

 

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Žák projevuje kladný vztah k práci. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Pracoviště udržuje v pořádku.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat. Žák je v činnostech převážně pasivní. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3.2 Stupně hodnocení chování

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

  1. prospěl s vyznamenáním
  2. prospěl
  3. neprospěl
  1. Žák prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikován v žádném povinném předmětu horší než 2 – chvalitebný a průměrný prospěch není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
  2. žák prospěl – není-li klasifikován v některém povinném předmětu 5 – nedostatečný.
  3. žák neprospěl – je-li klasifikován v některém povinném předmětu 5 – nedostatečný.
  4. žák, který neprospěl na konci druhého pololetí nejvýše ze dvou předmětů, koná opravnou zkoušku – viz výše.

 

Pochvaly a kárná opatření

 

-          ředitel ,třídní učitel může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo podnětu jiných osob udělit mimořádnou pochvalu za dlouhodobou úspěšnou práci nebo mimořádný výkon nebo mimořádný čin.

-          při porušení povinností školního řádu může ředitel žákovi uložit

o   napomenutí třídního učitele,

o   napomenutí učitele odborného výcviku,

o   důtku třídního učitele,

o   důtku učitele odborného výcviku

o   důtku ředitele školy.

-          Udělení pochvaly, důtky, napomenutí zaznamená třídní učitel do žákovy dokumentace a neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo důtky a důvody udělení žákovi a zákonným zástupcům nezletilého žáka.

-          Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pedagogickým pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení školního řádu. (vulgarity na adresu pedagoga a jiných osob, zesměšňování pedagoga a jiných osob; náznaky fyzického útoku, fyzický útok, hození předmětu na osobu; organizace hrubých slovních a úmyslných fyzických útoků bez přímé vlastní účasti; nastražení zdraví ohrožujících situací)

 

Nepřítomnost žáka ve škole

-          zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti do 3 dnů od počátku nepřítomnosti.

-          Ředitel může žáka ze závažných důvodů uvolnit z vyučování neb části vyučování. Žák může být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření žáka. Z tělesné výchovy lze žáka uvolnit pouze na základě písemného doporučení lékaře.

-          Zletilý žák setrvávající ve VÚ na dobrovolném pobytu do doby ukončení studia, který se neúčastní výuky více jak 5 dní a nedoloží důvod absence bude považován jako by studia zanechal.

 

-          ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

-     O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy následujícím dnem po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

 

4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

 

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Žák musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do učňovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není                 přípustné,

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

6. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

6.1 Komisionální zkouška

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené rámcovým vzdělávacím programem.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

6.2 Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů,

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

 

Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

 

Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

 

7. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka,

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách  doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím  k druhu a  stupni   postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zanechání studia

 

Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat studia na základě písemného odůvodněného sdělení doručeného řediteli. Součásti sdělení nezletilého žáka je písemný souhlas zákonného zástupce.

 

Višňové 28.8.2015

 

Sestavil:

Mgr. Šnáblová Marie

 

Schválil:

Mgr. Zdenek VICHTA

ředitel školy

Počet návštěvníků

1686024 návštěv

Boj proti korupci

Projekty EU

0,,16303118_303,00

Aktuálně